Rajčata od semínka
po semínko
Návod pro každého, kdo touží po vlastních rajčatech a chce, aby to dobře dopadlo.
Návod pro každého, kdo touží po vlastních rajčatech a chce, aby to dobře dopadlo.
Rajčata jsou na českých zahrádkách naprostá samozřejmost. Pěstuje je každý, kdo má kousek zahrady, terasu nebo balkón. A kdo říká, že ne, ten stopro lže. Vlastní rajče plné lásky, sluníčka a čerstvého vzduchu chutná tak skvěle, že se mi sbíhají sliny, jen tohle píšu.
Také je to zelenina, kolem které koluje spousta polopravd a někdy i nesmyslů: vysejte brzy, hnojte od začátku, hodně zalévejte... Výsledkem jsou na jaře přerostlé sazeničky, v létě neduživé rostliny a sklizeň poloviční.
Tento návod jsem sepsala proto, aby bylo na českých a slovenských zahrádkách víc šťavnatých rajčat. Najdete v něm všechny mé zkušenosti, od výběru semínek přes výsev až po sklizeň a semenáření. Jednoduše, tak abyste to dokázali zreplikovat a tak, jako bych to říkala kamarádce na kafi.
Tohle je první rozhodnutí celé sezony a ovlivní úplně všechno. Jakou chuť budete sklízet, jak moc se budete párat s péčí, jestli vůbec něco sklidíte.
Na sáčku uvidíte buď označení F1, nebo nic. F1 je hybrid, bez označení je to nehybridní neboli stará odrůda.
Hybridní rajčata jsou vyšlechtěná pro vysoký výnos, odolnost a vyrovnaný tvar plodů. Rostou dobře a jsou předvídatelná. Háček je v tom, že semena z nich si nemůžete uložit na příští rok. Kdybyste to zkusili, potomci nebudou mít vlastnosti rodičů. Semínka musíte každý rok koupit znovu.
Nehybridní odrůdy jsou jiná kategorie. Říká se jim taky volně opylované nebo staré krajové. Tyhle si semenařit můžete. Necháte rajče dozrát, vyloupáte semínka a pak je musíte fermentovat. To je klíčový krok, bez kterého by špatně klíčila. Fermentace odstraní vrstvu kolem semínka, která brání klíčení. Po fermentaci semínka usušíte a příští rok vysejete vlastní osivo.
Jsou to odrůdy, které se pěstují desítky nebo stovky let beze změny. Chuťově bývají zajímavější, tvarově různorodější. Výnos může být trochu nižší, ale dostanete odrůdu s historií.
Moje volba: pěstuji převážně nehybridní a semínka si ukládám. Pro začátečníky jsou ale hybridní F1 naprosto v pořádku. Jsou snadnější a robustnější.
Plíseň bramborová je největší strašák pěstitelů rajčat v ČR. Přichází koncem léta s prvními chladnými vlhkými nocemi a dokáže za pár dní zničit celou úrodu. Vybrat odrůdu s aspoň částečnou odolností je jedno z nejchytřejších rozhodnutí, která uděláte.
Žádná odrůda není 100% odolná. Záleží taky na podmínkách — vzdušné stanoviště, zálivka ke kořenům, nepřehuštěný porost. Pěstujte víc odrůd najednou.
Red Punk (tyčkové, rané, vyšlechtěno ve spolupráci s AV ČR). Geny Ph-2 a Ph-3 jsou přirozené geny odolnosti vůči plísni bramborové. Odrůda, která je má oba, dokáže napadení výrazně zpomalit nebo mu zcela odolat — bez chemie.
Divoké červené, Divoké havajské, Sunviva (tyčkové, žlutá cherry).
Resibella (tyčkové, cherry), Primabella (tyčkové), Matt's Wild Cherry, Rote Murmel, Koralik (divoké).
Quadro, Dorenia, De Berao, Clou (tyčkové), Indigo Blue Berries (tyčkové, tmavé plody), Divoké zlaté, Divoké bílé, Divoké klokaní.
Latah (keříčkové) — dozrává 50 dní po výsadbě. Stupické polní rané, Siberian (keříčkové).
Crimson Crush F1, Cocktail Crush F1, Consuelo F1, Rubylicious F1. Semena nelze semenařit.
Na venkovní záhon je můžete zasadit nejdřív v polovině května, počítejte s tím, že do pěkné sazeničky doroste semínko cca za 6–8 týdnů. Kdy přesně začít závisí na jedné věci: jakou odrůdu pěstujete.
Vegetační doba říká, za kolik dní od výsevu rajče poprvé sklidíte:
Čím pozdější odrůda, tím dřív musíte sít. Pozdní odrůdy jsou ta velká biftekova rajčata — Býčí srdce, Pink Brandywine. Bez skleníku je v ČR nebudete sklízet. Pro začátek je vynechte.
Sej na Josefa — 19. března. Funguje to. Pro většinu odrůd na záhon i balkon je to správný termín. Bez dosévací lampy a skleníku nemá smysl sít dřív — sazeničky přerostou, zeslábnou a budete mít víc práce než radosti.
Zkuste víc odrůd najednou. Dejte šanci rané i středně pozdní. Zapisujte si, kdy jste seli, kdy vzešlo, kdy jste první rajče sklidili. Tahle data jsou k nezaplacení.
V dalších sezonách se řiďte vlastní zkušeností. Jedna sezona nestačí na závěry, ale po třech letech budete vědět přesně, co a kdy sít.
Než vsadíte semínko do substrátu, potřebujete vědět, do čeho. Máte dvě hlavní možnosti.
Klasika, dostanete je v každém zahradnictví. Volte buňky o průměru aspoň 4–5 cm — menší jsou lákavé, ale sazeničky v nich přerostou dřív, než je budete mít kam přesadit. Výhodou je unifikovaná velikost, snadná zálivka a přehlednost.
Nevýhoda se ukáže při pikýrování: kořeny nemají kam dál, začnou se stáčet podél stěny a vznikne takzvaný květináčový efekt. Sazenicka je pak stresovaná a po přesazení se hůř ujme.
Soil blocker je kovový nástroj, kterým si ze substrátu lisujete kostičky — přesně tolik, kolik potřebujete. Žádný plast, žádné vypichování sazeničky, žádné poškozené kořeny. Kořeny se na okraji kostičky přirozeně zastaví — říká se tomu air pruning — a neomotávají se dokola. Sazeničky jsou pak zdravější a lépe se ujmou po výsadbě.
Kostičky nesmí vyschnout, jinak se rozpadnou. Zálivka zdola nebo jemný postřik jsou nutností.
Na výsev potřebujete jemný, lehký substrát chudý na živiny. Mladé kořínky jsou křehké — bohatá zemina je spálí nebo způsobí přehnívání. Hledejte substrát označený jako výsevní nebo pro sazenice.
Výsevní substrát — ideál, koupíte v každém zahradnictví.
Univerzální substrát — funguje taky, já osobně ho používám. Podívejte se ale na složení: hodně univerzálních substrátů je vyhnojených minerálními hnojivy. Pro výsev to není ideální — semínko živiny v téhle fázi nepotřebuje. Hledejte substrát s přírodními hnojivy nebo bez hnojení úplně.
Nebo si namíchejte vlastní: kompost, zemina ze záhonu a písek v poměru 1:1:1, oboje prosáté přes síto. Chcete odlehčit bez písku? Přidejte jemné piliny z listnatých nebo ovocných stromů — ale ne víc než pětinu celkového objemu.
Volitelný, ale užitečný krok. Substrát rozložte v tenké vrstvě na plech, lehce navlhčete a dejte do trouby na 90–100 °C na 30–45 minut. Zničí zárodky hub, škůdců i jejich vajíček — a tím předejdete dvěma nepříjemnostem: padání klíčních rostlinek (damping off) a smutnicím.
Zemina ze záhonů není pro výsevy vhodná, protože je příliš těžká a může obsahovat zárodky plísní i škůdce.
Než vůbec začnete sít, vyplatí se vědět, jestli vaše semínka jsou ještě dobrá. Rajčata si při správném skladování udrží klíčivost 4–5 let — ale každý rok trochu klesá.
Sucho, chlad, tma. Uzavřená sklenička nebo papírová obálka, popsaná názvem odrůdy a rokem. Vlhkost je největší nepřítel.
Vezměte 10 semínek, položte je na navlhčený papírový ubrousek a přikryjte dalším. Dejte na teplé místo. Po 7–14 dnech spočítejte, kolik vzešlo:
Rajčatová semínka nevyžadují žádnou speciální přípravu — většina z nich vyklíčí spolehlivě i bez ní. Pokud ale chcete podpořit klíčení a chránit sazeničky od začátku, máte pár možností.
Namočte semínka na pár hodin do vlažné vody — změkčí osemení a urychlí klíčení. Někteří pěstitelé přidávají do vody heřmánkový čaj, který má mírné protiplísňové účinky. Další oblíbená příprava je naočkování přípravkem Polyversum — biologický fungicid na bázi houby Pythium oligandrum.
Substrátem naplňte nádobky nebo soil blocker a lehce utlačte. Semínko vysejte do hloubky přibližně 1 cm. Na každé místo dejte jedno až dvě semínka a přikryjte substrátem. Jemně pokropte rozprašovačem.
Rajčata ke klíčení potřebují teplo — ideálně 22–26 °C. Nejlepší místo v bytě je okenní parapet nad topením.
Jakmile semínka vzejdou, okamžitě je přesuňte na co nejsvětlejší a trochu chladnější místo. I když se nám lidem zdá, že je světla dostatek, sazeničky jsou na něj obzvlášť citlivé.
Teď přichází nejkrásnější část: čekání. Rajčata klíčí obvykle za 5–10 dní, záleží na odrůdě, teplotě a stáří semínek.
Substrát udržujte vlhký, ale ne mokrý. Zálivka zdola je nejšetrnější: naplňte podložku pod sadbovačem vodou a nechte substrát nasát. Shora nekropte, kapky vody na povrchu podporují plísně.
Optimální teplota pro klíčení je 25 °C. Parapet nad topením svoji práci odvede. Světlo před vzejitím nepotřebujete.
Přesuňte sadbovač okamžitě na co nejsvětlejší místo a snižte teplotu na 15–20 °C. Teplo v kombinaci s nedostatkem světla způsobuje, že se sazeničky vytahují.
Pokud semínka nevzejdou do 14 dní, pravděpodobně nevzejdou. Příčiny bývají tři: příliš studeno, příliš mokro, nebo stará semínka.
Sazeničky vylezly. Teď je nejdůležitější dát jim světlo a trochu přibrzdit s teplem.
Přesuňte je co nejblíž k oknu. Jižní nebo východní okno je ideál. Sazeničky trochu přizvedněte, aby jim nestínil rám. Zkuste jednoduchý trik: obalte karton alobalem a postavte ho naproti oknu. Odráží světlo zpět k sazeničkám a udělá to víc, než byste čekali.
Topení pod parapetem teď vypněte. Sazeničky potřebují 15–20 °C přes den, v noci klidně méně.
Vytahlou sazeničku rajčete nevyhazujte. Při pikýrování ji zasaďte co nejhlouběji, ze stonku pustí nové kořeny a sazenice se vzpamatuje.
Pikýrování je přesazení sazeničky do většího prostoru, když jí začne být v původní nádobce těsno. Kořeny dostanou více místa, sazenice zesílí a lépe se ujme po výsadbě venku.
Poprvé ve chvíli, kdy má sazeničky dva pravé lístky. Rajčata je ideální pikýrovat dvakrát. Poslední pikýrování proveďte nejpozději 14 dní před výsadbou ven.
Volte nádobku o průměru 8 až 10 cm. Základ tvoří univerzální substrát hnojený organicky. Moje nejoblíbenější přísady:
Udělejte důlek a sazeničku zasaďte co nejhlouběji, klidně až po děložní lístky. Ze stonku vyraší nové kořeny a sazenice bude silnější. Jemně přitlačte a zalijte.
Sazeničky strávily celý život v teple bytu. Venku je čeká vítr, přímé slunce a kolísající teploty. Bez postupného otužování by šok z přesazení mohl sazenice poškodit.
Začněte přibližně dva týdny před plánovanou výsadbou. Minimum je jeden týden. Pro start otužování vyberte teplé dny bez extrémního počasí.
| Den | Co dělat |
|---|---|
| 1–3 | Sazeničky vynesete ven na 1–2 hodiny, ideálně po poledni. Vyberte chráněné místo mimo přímé slunce. Večer zpět dovnitř. |
| 4–7 | Dobu pobytu venku prodlužte na půl dne. Sazeničky postupně přesouvejte na světlejší místo. Stále dovnitř přes noc. |
| 8–10 | Celý den venku, klidně i na přímém slunci. Večer zpět, pokud noční teploty klesají pod 10 °C. |
| 11–14 | Sazeničky zvládají celý den i noc venku. Nechte je venku napořád, pokud noční teploty neklesají pod 10 °C. |
Poznáte, že jsou otužené: stonky zesílí a listy mírně ztmavnou.
Nepřeskakujte otužování. Sazenice vysazená přímo z bytu na záhon může přežít, ale zbytečně ztratí několik týdnů růstu. Ten čas se pak nedá dohnat.
Nemáte záhon, ale balkon nebo terasu? Skvělé. Rajčata v nádobách fungují, jen je potřeba vybrat správnou nádobu a trochu více hlídat zálivku a hnojení.
Čím větší, tím lépe. Tyčková rajčata potřebují alespoň 40 × 40 cm nebo 20 litrů. Volte světlé barvy, tmavé nádoby se na slunci výrazně přehřívají. Na dně musí být otvory pro odtok vody.
Plast — nejrozšířenější volba. Lehký, levný, dostupný. Volte světlé barvy.
Terakota — krásná a přirozeně prodyšná, kořenům se v ní daří. Má ale dvě nevýhody: je těžká a rychle vysychá.
Dřevo — dobře izoluje kořeny od přehřívání a hezky vypadá. Časem ale hnije, zvlášť pokud stojí stále na vlhku.
Vyloženě balkonové zakrslé odrůdy jsou Venus, Tomfall, Bajaja, Vilma a Tumbling Tom Red. Nepotřebují oporu a vejdou se i do menšího truhlíku.
Z odrůd e-booku se do větších nádob hodí tyčkové cherry: Resibella, Matt's Wild Cherry, Koralik, Cocktail Crush F1 nebo Rubylicious F1.
Nádoby vysychají rychleji než záhon. Hnojte každé 2 až 3 týdny kapalně: kopřivová jícha, Frass nebo kompostový výluh.
Je extrémně důležité rajčatům vybrat dostatečně velkou nádobu. Raději vždy sáhněte po větší než po menší, bude to znát na úrodě.
Nejdřív po 15. května, tedy po Zmrzlých mužích. Pankrác, Servác a Bonifác s sebou často přinášejí noční mrazíky. Jeden stačí a rajčata jsou pryč. Počkejte.
Rajčata jsou teplomilná. Bez slunce budou živořit. Vyberte co nejslunečnější záhon, ideálně jižní nebo jihozápadní. Minimum je 6 hodin přímého slunce denně, ideál 8 hodin a víc.
Rajčata nesnášejí vodu na listech, proto je skvělé pěstovat je pod střechou. Ideální jsou markýzy, překryv střechy a podobně.
Rajčata jsou zelenina první trati, živin potřebují hodně. Záhon předem prokypřte, zbavte plevele a přidejte kompost nebo zralý hnůj.
Nesaďte je tam, kde loni nebo předloni rostly brambory nebo jiná lilkovitá zelenina. Sdílejí stejné choroby a škůdce.
Sazenice před výsadbou pořádně zalijte, volitelně je můžete na půl hodiny namočit do roztoku s Polyversem. Rovnou tak zapracujete na prevenci před plísní bramborovou.
Jamku vytvořte o něco větší, než je sazenice a na dno dejte živiny: čerstvě natrhané kopřivy (stačí hrst, zasypte je cca 1 cm zeminy), kompost, vyzrálý hnůj nebo peletovaný hnůj. Pak do jamky nalijte vodu až po okraj a rovnou vysaďte sazenici.
Než do jamky usadíte sazenici, zapíchněte do ní tyčku. To se týká jen tyčkových odrůd. Když byste to udělali až posléze, hrozí, že tyčkou poškodíte kořeny.
Klasika pro silné a kompaktní sazenice. Zasaďte hlouběji než rostla v nádobce.
Sazenici zapustíte hluboko svisle. Ze stonku vyraší nové kořeny a rostlina bude silnější. Spodní vrstva půdy je ale chladnější, což rajčatům na začátku sezony nesvědčí.
Nejoblíbenější způsob. Vykopejte mělkou brázdu, odstraňte spodní listy a sazenici položte šikmo. Zahrňte zeminou, nad zemí nechejte jen vrchní lístky. Ze zahrabaného stonku vyrazí nové kořeny.
Tyčková rajčata sázejte 50 až 60 cm od sebe, keříčková 40 až 50 cm. Rajčata potřebují vzduch. Přehuštěný porost je vstupenka pro plíseň.
Jsem obrovský fanda mulčování a myslím, že je to základní stavební kámen v péči o jakoukoliv zeleninu. I o rajčata, která mulčuji hned po výsadbě.
Mulč udrží v půdě vlhkost, takže méně zalíváte. Já zeleninu často vůbec nezalévám a přistupuji k tomu až v největších parnech, třeba jednou za čtrnáct dní. Mulč taky brání pleveli a chrání půdu před přehříváním.
Pro rajčata je mulčování důležité ještě z jednoho důvodu. Brání rozstřiku zeminy při dešti nebo zalévání. Kapky vody dopadající na holou půdu přenášejí spory plísně bramborové ze země přímo na spodní listy.
Nejčastěji se k zelenině používá sláma nebo seno. Já ráda mulčuji čerstvě posekanou trávou, rovnou ze sekačky ji sypu kolem sazenic. Dávám ji na záhon v tenké vrstvě, cca 5 až 10 cm.
Hned po výsadbě a zalití. Nebo počkejte, až se půda trochu prohřeje, pokud sázíte brzy po Zmrzlých mužích.
Mulčování vám ušetří spoustu práce v průběhu sezony. Méně zálivky, méně pletí, zdravější rostliny.
Záleží na tom, co roste vedle rajčat. Správní sousedé pomáhají, špatní brzdí nebo přitahují škůdce. A že to funguje, to si ověřuji každý rok na vlastním záhonu.
Rajčata jsou relativně žíznivá zelenina, ale když jim na začátku nastavíte správný režim, zvládnete to i s minimem zálivky. Moje motto je: hlavně je nerozmazlit.
Takové to povrchové stříkání každý den je k ničemu. Půdu zvlhčíte jen na povrchu, do hlubších vrstev se voda nedostane, rajčata si zvyknou na pravidelný přísun vody a budou tvořit kořeny jen těsně pod povrchem.
Osobně zalévám rajčata po přesazení jednou týdně po dobu měsíce, než se ujmou, a pak jen v dlouhotrvajícím suchu. Rajčata tak zakoření mnohem hlouběji.
Zapíchněte prst do půdy. Pokud je do hloubky 5 cm suchá, je čas. V tu chvíli nalijte k jedné rostlině třeba půl konve vody, ať prosákne až do spodních vrstev.
Vždycky ke stonku, nikdy přes listy. Mokré listy rajčata nesnáší a je to otevřená brána pro plíseň. Z toho důvodu je lepší zalévat ráno.
Dobře zamulčovaný záhon zalévání výrazně omezí. S mulčem budete zalévat podstatně méně.
Tato stránka se věnuje výhradně přírodnímu hnojení. Žádná chemie, žádná minerální hnojiva. Jde to i bez nich a půdě i rostlinám to svědčí mnohem víc.
Dusík podporuje růst listů a stonků. Důležitý na začátku sezony. Příliš mnoho dusíku v pozdější fázi způsobí bujnou rostlinu a minimum plodů.
Draslík a fosfor jsou klíčové pro kvetení, tvorbu a zrání plodů. Jakmile se objeví první květy, je čas přejít na hnojiva bohatá na tyto prvky.
Vápník je důležitý pro pevnou buněčnou strukturu. Jeho nedostatek způsobuje černání špiček plodů. Bez dostatku vody ho ale rostlina nedokáže přijmout ani z bohaté půdy.
| Fáze | Kdy | Čím | Jak často |
|---|---|---|---|
| Po výsadbě | 2 týdny | Nic | Rostlina se zakořeňuje |
| Růst | Červen | Kopřivová jícha nebo Frass, kompost, tráva jako mulč | Každých 10–14 dní |
| Kvetení | Přelom června a července | Dřevěný popel nebo banánové slupky, Frass | Každé 3–4 týdny |
| Zrání plodů | Červenec, srpen | Dřevěný popel, banánové slupky, Frass | Každé 3–4 týdny |
| Celá sezona | Průběžně | Kompost, granulovaný hnůj, vaječné skořápky | Průběžně |
Jakmile rajčata začnou kvést, přestaňte s kopřivovou jíchou. Trávu jako mulč používejte klidně dál, ale přidejte dřevěný popel nebo banánové slupky. Podpoříte plody, ne listy.
Vyštipování zálistků je odstranění výhonků, které vyrůstají v paždí listů mezi hlavním stonkem a listem. Pokud je nevylamujete, každý z nich se stane dalším stonkem, rajče se začne větvit do keře a energie, která by šla do plodů, jde do listů a stonků.
Vylamováním zálistků se docílí toho, že si rajče zachová vzdušnost, po dešti rychle osychá a uvnitř něj se nedrží vlhkost. To vše je jedním dílkem skládačky v prevenci proti plísni bramborové.
U tyčkových odrůd vylamujte zálistky pravidelně, ideálně každý týden nebo dva. Čím menší je vylomíte, tím lépe. Ideální je dělat to ráno. Zálistek uchopte prsty (mezi ukazováček a palec) a zalomte. Pokud jsou větší než 5 cm, použijte čisté nůžky.
Pozor: vyštipují se jen tyčková rajčata, keříčková ne. Tvar keříčkových rajčat je takto přirozený.
Někteří zahradníci záměrně nechají jeden zálistek vyrůst jako druhý stonek. Vznikne dvoustébelná rostlina, která ponese víc plodů. Pokud to vyzkoušíte, nechte ten zálistek, který vyrůstá hned pod prvním květenstvím.
Nikdy nevylamujte víc než třetinu listové plochy najednou. Rajče by bylo příliš ve stresu.
Často se setkávám s lidmi, kteří oholí doslova celé rajče a nechají na rostlině jen plody. Listy jsou ale plícemi rajčete. Bez nich by rostlina nemohla fotosyntetizovat. Zbavit rajče listů jen tak, preventivně, je chyba. Ale jsou situace, kdy má smysl.
Neodstraňujte zdravé listy ve velkém. Listy tvoří cukry, které dávají rajčatům chuť. Rajče zbavené listů přinese vodnaté, kyselé plody. Najednou odstraňte maximálně dva až tři listy.
Listy nechte dělat svoji práci. Zasahujte jen tam, kde je to nutné.
V srpnu je čas udělat jednu věc, kterou spousta pěstitelů přeskočí, protože ani netuší, že by ji měli udělat. Zaštípnout vrchol rajčete.
Rajče by rostlo do výšky donekonečna. Jenže konec sezony se blíží, teploty brzy začnou klesat a květy, které se nestihly proměnit v plody, už nedozrají. Plod potřebuje od vykvetení přibližně dva měsíce na dozrání. Cokoli, co rajče naváže po začátku srpna, je ztracená energie.
V první polovině srpna, za 6. nebo 7. vijanem od spodku rostliny. Nad tímto vijanem nechejte dva až tři listy, ty rostlina potřebuje na fotosyntézu. Zbytek odstraňte.
Používejte čisté nůžky, ideálně otřené alkoholem. Udělejte šikmý řez. Nejlepší je dělat to dopoledne.
Platí to pro tyčkové odrůdy. Keříčkové tento zásah nepotřebují.
Zaštípnutí vrcholu je jednoduchý zásah, který vám může přinést o dva až tři týdny dřívější sklizeň.
Plíseň bramborová je největší strašák rajčatových pěstitelů. Dokáže zničit celou úrodu během několika dní a když ji jednou máte na záhonu, je těžké ji zastavit. Proto je prevence mnohem důležitější než léčba.
Na listech se objevují šedozelené vodnaté skvrny, které rychle hnědnou a zasychají. Na stoncích vznikají hnědé fleky, ve finálním stadiu jsou stonky celé hnědé a rostlina se hroutí. Na plodech se tvoří zelenohnědé skvrny. Plíseň se šíří nejrychleji za vlhkého počasí.
Plíseň miluje vlhko a teplo. Spory se šíří vzduchem a vodou: deštěm, zálivkou přes listy nebo větrem ze sousedního záhonu. Nejohroženější jsou hustě osázené záhony bez proudění vzduchu.
50 g drceného česneku zalijte 5 l vroucí vody. Nechte 24 hodin vyluhovat, sceďte přes kávový filtr. Ředěte 1:3 až 1:4 vodou a stříkejte na listy každý druhý den.
Hrst čerstvé přesličky (nebo 1 lžíce sušené) zalijte 1 l vody. Vařte 20 minut, nechte vychladnout a sceďte. Ředěte 1:5 vodou, postřikujte jednou týdně.
Smíchejte mléko a vodu v poměru 1:1. Postřikujte listy jednou týdně. Nejlepší výsledky jsou s plnotučným mlékem.
5 lžiček prášku do pečiva rozmíchejte v 5 l vody s několika kapkami rostlinného oleje. Aplikujte jednou za 3 dny při prvních příznacích.
Všechny postřiky aplikujte večer nebo za oblačného počasí. Na přímém slunci se rychle odpařují a mohou spálit listy.
Stane se po vydatném dešti nebo zalití po delším suchém období. Kůže nestačí reagovat na náhlý přísun vody a praskne. Řešení je rovnoměrná zálivka po celou sezonu a mulč.
Hnědá nebo černá skvrna na spodku plodu. Za tím je nedostatek vápníku, ale příčina bývá nepravidelná zálivka. Pomáhá vyrovnaná zálivka, mulč a vaječné skořápky nebo dřevěný popel.
Dužnina kolem stopky zůstává zelená nebo žlutá a tvrdá, i když zbytek plodu je červený. Nejde o chorobu, ale o fyziologickou poruchu. Stačí tuto část vykrojit.
Více příčin: nedostatek živin, přelití, přirozené stárnutí spodních listů nebo počátek virové infekce. Spodní listy přirozeně žloutnou a zasychají, to je normální.
Příčin je víc: nedostatek vody, přemokření, velké teplotní rozdíly, nadbytek dusíku nebo radikální vylamování zálistků najednou. Podívejte se také na spodní stranu listů, jestli tam nejsou mšice nebo svilušky.
Virová choroba přenášená mšicemi. Na listech se tvoří mozaikovitý vzor světlejších a tmavších ploch. Řešení neexistuje, nemocnou rostlinu odstraňte.
Na listech se objevují ohraničené tmavé skvrny, jiné než rozlézající se skvrny plísně bramborové. Nejčastěji jde o septoriózu nebo alternáriózu.
Rostliny průběžně kontrolujte a jakýkoliv problém řešte hned.
Tohle zní jako triviální otázka. Ale překvapivě mnoho lidí sklízí rajčata buď příliš brzy, nebo příliš pozdě.
Nejzřejmější ukazatel. Červené odrůdy jsou zralé, když jsou rovnoměrně červené po celém obvodu, bez zelených nebo žlutých skvrn u stopky. Pozor: rajčata dozrávají i skrytá za listy. Barva tedy není o slunci, ale o zralosti.
Zralé rajče povolí lehkému stisku. Není měkké jak hadr, ale není ani tvrdé jako nezralý plod.
Zralé rajče voní. Typická rajčatová vůně se projevuje u stopky.
Otočte plod lehce do strany a nahoru, přirozeně se oddělí od stonku. Sklízejte ideálně ráno, plody jsou pak pevnější a chutnají lépe.
Sklízejte rajčata průběžně, urychlíte tím zrání dalších plodů na keříčku.
Nečekejte na mráz. Jakmile teploty začnou pravidelně klesat pod 10 °C v noci, sklízejte. Rajče, které zažije mráz, je ztracené.
100 g zelených rajčat obsahuje 9 až 32 mg solaninu a tomatinu, přirozeně jedovatých látek, které se při dozrávání odbourávají. Solanin se při běžné tepelné úpravě nerozkládá, pomoci může vaření v kyselém prostředí (s octem). Děti by zelená rajčata neměly jíst vůbec.
Nikdy neskladujte zelená rajčata v lednici. Chlad zastaví dozrávání a rajčata pak nedozrají vůbec.
V sezoně je nejlepší chodit na záhon vždy jen pro tolik rajčat, kolik ten den sníte. Rajče utržené ráno a snězené k obědu je zkrátka nejlepší rajče, jaké může existovat.
Rajčata v lednici jsou jedním z největších kulinářských přečinů, kterých se zahrádkáři dopouštějí. Chlad pod 12 °C zastaví enzymatické procesy. Rajče z lednice bude moučné a bez chuti.
Ideální teplota je 18 až 20 °C, bez přímého slunce. Kuchyňská linka, spíž nebo košík na ovoce. Ukládejte je stopkou dolů.
Zralé rajče při pokojové teplotě většinou 3 až 5 dní, ale čím zralejší, tím méně.
Neskladujte rajčata hned vedle banánů nebo jablek. Etylen, který toto ovoce uvolňuje, urychlí jejich dozrávání.
Schovat si semínka z rajčat, která vám letos chutnala a hlavně se jim u vás na zahradě dobře vedlo, na příští rok, je uzavřením celého koloběhu. Postupně si tak vybudujete vlastní kolekci rajčat, odrůd, kterým se ve vašich podmínkách dobře daří.
Pozor, funguje to jen u nehybridních odrůd. U F1, tedy hybridních odrůd, možná příští rok něco vyroste, ale už to nebude mít vlastnosti rodičů.
Vyberte ta nejhezčí, nejzdravější a nejchutnější. Pokud máte víc rostlin stejné odrůdy, sbírejte semena z více keříčků. Genetická pestrost semenům svědčí.
Rajče překrojte a lžičkou vydlabejte semena i s gelem do skleničky. Přidejte tolik vody, aby byla semínka ponořená, a nechejte stát při pokojové teplotě 2 až 3 dny. Nenechávejte fermentovat déle, semínka by mohla naklíčit.
Gel kolem semen obsahuje látky, které přirozeně brání klíčení uvnitř plodu. Fermentace je způsob, jak se tohoto gelu zbavit. Zároveň se během ní zničí choroby, které by se mohly přenést na semena.
Po 2–3 dnech semínka ve sklenici několikrát propláchněte čistou vodou, dokud nebude voda kolem nich čistá. Na závěr přeceďte přes sítko.
Scezená semínka rozprostřete na talíř nebo jinou nelepivou podložku. Papír nepoužívám ráda, protože se na něj semínka přilepí. Cca po týdnu sušení na vzduchu, když se už nelepí na prsty, je můžete uskladnit. Já je dávám do papírových sáčků, popíšu si odrůdu a rok sklizně. Semínka rajčat mají klíčivost 3 až 5 let.
Semínka můžete usušit i volně rozložená na papíře. Spousta lidí to tak dělá. Počítejte ale s menší klíčivostí a větším rizikem chorob.