RAJČATA OD SEMÍNKA
PO SEMÍNKO
Návod pro každého, kdo touží po vlastních rajčatech a chce, aby to dobře dopadlo.
Návod pro každého, kdo touží po vlastních rajčatech a chce, aby to dobře dopadlo.
Rajčata jsou na českých zahrádkách naprostá samozřejmost. Pěstuje je každý, kdo má kousek zahrady, terasu nebo balkon. A kdo říká, že ne, ten stopro lže. Vlastní rajče plné lásky, sluníčka a čerstvého vzduchu chutná tak skvěle, že se mi sbíhají sliny, jen tohle píšu.
Také je to zelenina, kolem které koluje spousta polopravd a někdy i nesmyslů: vysejte brzy, hnojte od začátku, hodně zalévejte... Výsledkem jsou na jaře přerostlé sazeničky, v létě neduživé rostliny a sklizeň poloviční.
Tento návod jsem sepsala proto, aby bylo na českých a slovenských zahrádkách víc šťavnatých rajčat. Najdete v něm všechny mé zkušenosti, od výběru semínek přes výsev až po sklizeň a semenaření. Jednoduše, abyste to dokázali zreplikovat a tak, jako bych to říkala kamarádce na kafi.
Více na mém blogu: Kolik (mě) stojí domácí rajčata
Tohle je první rozhodnutí celé sezony a ovlivní úplně všechno. Jakou chuť budete sklízet, jak moc se budete párat s péčí, jestli vůbec něco sklidíte.
Na sáčku uvidíte buď označení F1 nebo nic. F1 je hybrid, bez označení je to nehybridní neboli stará odrůda.
Hybridní rajčata jsou vyšlechtěná pro vysoký výnos, odolnost a vyrovnaný tvar plodů. Rostou dobře a jsou dost předvídatelná. Háček je v tom, že semena z nich si nemůžete uložit na příští rok. Kdybyste to zkusili, plody budou jiné, než jste sklízeli loni. První rok v detailech, další roky budou změny větší a větší. Jestli se rozhodnete pro pěstování hybridů, každý rok si semínka kupte nová.
Nehybridní odrůdy jsou jiná kategorie. Říká se jim taky volně opylované nebo staré krajové. Tyhle si semenařit můžete. Necháte rajče dozrát, vyloupnete z něj semínka a pak je musíte fermentovat. To je klíčový krok, bez kterého by špatně klíčila. Fermentace odstraní vrstvu kolem semínka, která brání klíčení. Po fermentaci semínka usušíte a příští rok vysejete.
Jsou to odrůdy, které se pěstují desítky nebo stovky let beze změny. Chuťově bývají zajímavější, tvarově různorodější. Výnos může být trochu nižší, ale dostanete odrůdu s historií.
Moje volba: pěstuji převážně nehybridní rajčata a semínka si schovávám. Pro začátečníky jsou ale hybridní F1 naprosto v pořádku.
Než si vyberete konkrétní odrůdu, potřebujete vědět, do jaké kategorie patří. Čtyři základní typy se liší výškou, nároky na oporu, vyštipováním i vhodností pro nádoby.
| Typ | Výška | Opory | Vyštipování | Nádoby |
|---|---|---|---|---|
| Tyčkové (indeterminate) | 1,5 - 3 m | nutné | ano | větší (min. 20 l) |
| Keříčkové (determinate) | 40 - 80 cm | malé nebo ne | ne | ano |
| Převislé (balkonová) | 30 - 50 cm | ne | ne | ideální |
| Divoká / cherry | 1 - 2 m | ano | minimálně | ano |
Rostou celou sezonu bez přirozeného zastavení. Potřebují pevnou oporu, tyčku, spirálu nebo větev, ke které se připevňují provázkem. Pravidelně vyštipujte zálistky, jinak se z nich stane neřízený keř. V létě je vhodné jim zaštípnout vrchol. Typické odrůdy z těch, které ráda pěstuji: Red Punk, Resibella, Primabella, De Berao, Clou.
Dorostou do určité výšky a přestanou růst, jejich plody dozrávají víceméně najednou. Zálistky nevyštipujte, bujnější růst je jim přirozený a vyštipováním byste růst šlahounů ještě víc podpořili. Vhodné i pro menší zahrady nebo pěstování v nádobách na balkonech. Moje oblíbené odrůdy: Latah, Stupické polní rané, Siberian, Venus, Vilma.
Zakrslé odrůdy šlechtěné přímo pro truhlíky a závěsné koše. Nevyštipují se, nepotřebují oporu. Vejdou se i do malého truhlíku. Typické odrůdy: Tumbling Tom Red, Tomfall, Bajaja.
Tyčkové odrůdy s drobnými plody. Rostou rychle, jsou odolnější vůči plísni a méně náročné na péči. Vyštipují se, ale když zapomenete, nestane se žádná tragédie. Typické odrůdy: Matt's Wild Cherry, Koralik, Divoké červené, Divoké havajské.
Jestli s rajčaty začínáte, doporučuji vybrat si z každé kategorie jednoho, dva zástupce a otestovat, která vám budou nejvíc vyhovovat.
Plíseň bramborová je největší strašák pěstitelů rajčat v ČR. Přichází koncem léta s prvními chladnými vlhkými nocemi a dokáže za pár dní zničit celou úrodu. Vybrat odrůdu s alespoň částečnou odolností, je jedno z nejchytřejších rozhodnutí, která uděláte.
Z hlediska přirozené odolnosti rajčat vůči plísni bramborové je můžeme roztřídit do následujících kategorií. Zdaleka v nich nejsou všechny odrůdy rajčat, které existují. Vybírala jsem z těch, se kterými mám zkušenost, mám je ve svých poznámkách a nebo jsou k dispozici u českých prodejců nehybridních odrůd.
Red Punk (tyčkové, rané, vyšlechtěno ve spolupráci s AV ČR). Geny Ph-2 a Ph-3 jsou přirozené geny odolnosti vůči plísni bramborové. Odrůda, která je má oba, dokáže napadení výrazně zpomalit nebo mu zcela odolat bez chemie.
Divoké červené, Divoké havajské, Sunviva (tyčkové, středně velké žluté plody).
Resibella (tyčkové, cherry), Primabella (tyčkové), Matt's Wild Cherry, Rote Murmel, Koralik (divoké).
Quadro, Dorenia, De Berao, Clou (tyčkové), Indigo Blue Berries (tyčkové, tmavé plody), Divoké zlaté, Divoké bílé, Divoké klokaní.
Latah (keříčkové) - dozrává zhruba 50 - 60 dní po výsadbě. Stupické polní rané, Siberian (keříčkové).
Crimson Crush F1, Cocktail Crush F1, Consuelo F1, Rubylicious F1. Vyšlechtěná tak, aby byla vůči plísni odolná, nemůžete je ale semenařit.
Žádná odrůda není 100% odolná. Záleží taky na podmínkách, které rajčatům dopřejete: vzdušné stanoviště, zálivka ke kořenům, nepřehuštěný porost. Dobrá rada, kterou jsem kdysi dostala: pěstujte víc odrůd najednou.
Na venkovní záhon můžete rajčata zasadit nejdřív v druhé polovině května, počítejte s tím, že do pěkné sazeničky doroste semínko cca za 6 - 8 týdnů. Kdy přesně začít, závisí na jedné věci: jakou odrůdu pěstujete.
Vegetační doba říká, za kolik dní rajče poprvé sklidíte. Osivářské katalogy ji obvykle počítají od výsadby (od přesazení sazenice ven), ne od výsevu - k tomu připočtěte ještě 6 - 8 týdnů předpěstování sazenice:
Čím pozdější odrůda, tím dřív ji musíte sít. Pozdní odrůdy jsou taková ta velká bifteková rajčata (Býčí srdce, Pink Brandywine) a bez skleníku nebo pěstování v teplých částech republiky jich v ČR sklidíte málo.
Sej na Josefa, 19. března. Tato stará pranostika funguje a já osobně ji dodnes dodržuji. Pro většinu odrůd na záhon i balkon je to správný termín. Bez dosvěcovací lampy a skleníku nemá smysl sít dřív. Sazeničky přerostou, zeslábnou a budete mít víc práce než radosti.
Pěstujte vždy víc odrůd najednou. Dejte šanci raným i středně pozdním. Každý rok testujte nové odrůdy a vše si zapisujte - kdy jste seli, kdy semínko vzešlo, kdy jste sklidili první rajče. Tahle data jsou k nezaplacení.
Jedna sezona nikdy nestačí na velké závěry. Postupem let (u mě to byly cca 3 roky) vyselektujete odrůdy, kterým se u vás dobře vede a chutnají vám.
Výsevních nádob máte na výběr celou paletu.
Klasika, dostanete je v každém zahradnictví. Volte buňky o průměru aspoň 4 - 5 cm. Menší jsou lákavé, ale sazeničky v nich přerostou dřív, než je budete mít kam přesadit. Výhodou je unifikovaná velikost, snadná zálivka a přehlednost.
Nevýhoda se ukáže při pikýrování: kořeny se začnou stáčet podél stěny a vznikne takzvaný květináčový efekt. Sazenice je pak stresovaná.
Soil blocker je plastový nebo kovový nástroj, kterým si ze substrátu lisujete kostičky. Vyrobíte si jich přesně tolik, kolik potřebujete, a nepotřebujete kromě podložky, na kterou kostičky dáte, nic jiného. Kořeny sazenic se na okraji kostičky přirozeně zastaví (říká se tomu air pruning) a neomotávají se dokola. Sazenice ze soil blockerů bývají zdravější a lépe se ujmou při přesazování, protože jim při tom nezasahujete do kořenových balů.
Nevýhoda: než v nich rostlina udělá kořenový bal, je potřeba kostičky rosit nebo zalévat malým proudem vody výhradně zdola, aby se nerozpadly.
Lisované kelímky z rašeliny nebo kokosových vláken. Skvělé je, že je sázíte do země i s kelímkem, kořeny prorůstají stěnou, sazenice nezažije šok z přesazení. Nevýhoda: rychle vysychají a je třeba je hlídat. Rašelina je navíc ekologicky problematická (těží se z rašelinišť), kokosová varianta je šetrnější.
Bývají lisované z recyklovaného papíru nebo si je srolujete sami z novin. Levné nebo zadarmo, biologicky rozložitelné, sázíte do země i s nimi. Nevýhoda: rozmáčejí se, plesnivějí a drží vlhkost u krčku sazeničky, což zvyšuje riziko padání klíčních rostlin.
Jejich jedinou výhodou je, že jsou zadarmo a máte z jejich využití možná dobrý pocit. Postavíte je těsně vedle sebe do bedýnky a naplníte substrátem, sázíte i s ruličkou. Skvělé pro rostliny s dlouhým kořínkem. Nevýhoda: měknou, plesnivějí a po čase se rozpadají, takže nevydrží dlouhé předpěstování. Fajn jsou pro různé tykve, které extra rychle rostou.
Roztomilá varianta, která je hitem sociálních sítí. Do poloviny skořápky dáte trochu substrátu a jedno semínko, před výsadbou skořápku nakřápnete a sázíte i s ní. Nevýhoda: uvnitř je extrémně málo místa pro kořeny, sazeničku musíte brzy přesadit, toto je spíš na úplný začátek a na efekt.
Na výsev potřebujete jemný, lehký substrát chudý na živiny. Semínko má zásobárnu prvních živin v sobě, a než ji sazeničky vyčerpají, stejně je budete přesazovat do většího. Vyživený substrát v této první fázi by mohl způsobit přehnojení a bouřlivou reakci mladých sazenic (často končící jejich odumřením). Hledejte substrát označený jako výsevní nebo pro sazenice.
Volitelný, ale užitečný krok. Substrát rozložte v tenké vrstvě na plech, lehce navlhčete a dejte do trouby na 90 - 100 °C na 30 - 45 minut. Zničíte tak zárodky hub, škůdců i jejich vajíček a tím předejdete dvěma nepříjemnostem: padání klíčních rostlin (damping off) a výskytu smutnic, černých mušek poletujících kolem sazenic a požírajících jim kořínky.
Zemina ze záhonů není pro výsevy vhodná, protože je příliš těžká a může obsahovat zárodky plísní i škůdce.
Než vůbec začnete sít, vyplatí se vědět, jestli jsou vaše semínka ještě životaschopná. Rajčata si při správném skladování udrží klíčivost 4 - 5 let, ale každý rok se trochu snižuje.
Sucho, chlad, tma. Uzavřená sklenička nebo papírová obálka popsaná názvem odrůdy a rokem sklizně semínek. Pozor, pro semínka je největším nepřítelem vlhkost!
Vezměte 10 semínek, položte je na navlhčený papírový ubrousek a přikryjte dalším. Dejte na teplé místo. Po 7 - 14 dnech spočítejte, kolik jich naklíčilo:
Rajčatová semínka nevyžadují žádnou speciální přípravu, většina z nich vyklíčí spolehlivě i bez ní. Pokud ale chcete podpořit klíčení a chránit sazeničky od začátku, máte pár možností.
Namočte semínka na pár hodin do vlažné vody, změkčí obal a urychlí klíčení. Někteří pěstitelé přidávají do vody heřmánkový čaj, který má mírné protiplísňové účinky. Další oblíbená příprava je naočkování přípravkem Polyversum. Jde o biologický fungicid na bázi houby Pythium oligandrum, která se živí zárodky plísní.
Substrátem naplňte nádobky nebo soil blocker a lehce utlačte. Semínko vysejte do hloubky přibližně 1 cm. Na každé místo dejte jedno až dvě semínka a přikryjte substrátem. Jemně pokropte rozprašovačem.
Rajčata potřebují ke klíčení teplo, ideálně 26 °C, minimálně 22 °C. Nejlepší místo v bytě bývá okenní parapet nad topením (ale pozor na utěsnění oken, ať na semínka netáhne).
Jakmile semínka vzejdou, okamžitě je přesuňte na co nejsvětlejší a trochu chladnější místo. I když se nám lidem zdá, že je světla dostatek, sazeničky jsou na něj obzvlášť citlivé.
Teď přichází nejkrásnější část: čekání. Rajčata klíčí obvykle za 5 - 10 dní, záleží na odrůdě, teplotě a stáří semínek.
Substrát udržujte vlhký, ale ne mokrý. Nejlepší je zálivka zdola, u kostiček pamatujte na rozprašovač.
Optimální teplota pro klíčení je 26 °C. Světlo před vzejitím nepotřebujete.
Přesuňte sadbovač okamžitě na co nejsvětlejší místo a snižte teplotu na 15 - 20 °C. Teplo v kombinaci s nedostatkem světla způsobuje, že se sazeničky vytahují.
Pokud semínka nevzejdou do 14 dní, pravděpodobně nevzejdou. Příčiny bývají tři: příliš chladno, příliš mokro, nebo stará semínka.
Sazeničky vylezly. Teď je nejdůležitější dát jim světlo a trochu přibrzdit s teplem.
Přesuňte je co nejblíž k oknu. Jižní nebo východní okno je ideál. Sazeničky trochu přizvedněte, aby jim nestínil rám. Zkuste jednoduchý trik: obalte karton alobalem a postavte ho naproti oknu. Odráží světlo zpět k sazeničkám.
Topení pod parapetem teď vypněte. Sazeničky potřebují 15 - 20 °C přes den, v noci klidně méně.
Vytáhlou sazeničku rajčete nevyhazujte. Při pikýrování ji zasaďte co nejhlouběji, ze stonku pustí nové kořeny a sazenice se vzpamatuje.
Pikýrování je přesazení sazeničky do většího prostoru, když jí začne být v původní nádobce těsno. Kořeny dostanou více místa, sazenice zesílí a lépe se ujme po výsadbě venku.
Poprvé ve chvíli, kdy má sazeničky dva pravé lístky. Rajčata je ideální pikýrovat dvakrát. Poslední pikýrování proveďte nejpozději 14 dní před výsadbou ven. Pokud už to časově nestíháte, druhé pikýrování vynechte.
Volte nádobku o průměru 8 až 10 cm. Základ tvoří univerzální substrát doplněný o organická hnojiva. Jestli ale máte zbytek výsevního, nevyhnojeného substrátu, použijte ho, jen ho doplňte o živiny:
Udělejte důlek a sazeničku zasaďte co nejhlouběji, klidně až po pravé lístky. Ze stonku vyraší nové kořeny a sazenice bude silnější. Substrát okolo přitlačte a zalijte.
Sazeničky strávily celý život v interiéru. Venku je čeká vítr, přímé slunce a kolísající teploty. Bez postupného otužování by pro ně mohlo být přesazení ven příliš velkým šokem.
Začněte přibližně dva týdny před plánovanou výsadbou. Když to nestihnete, pamatujte, že cokoliv je lepší než nic.
| Den | Co dělat |
|---|---|
| 1 - 3 | Sazeničky vynesete ven na 1 - 2 hodiny, ideálně po poledni. Vyberte chráněné místo mimo přímé slunce. Večer zpět dovnitř. |
| 4 - 7 | Dobu pobytu venku prodlužte na půl dne. Sazeničky postupně přesouvejte na světlejší místo. Stále dovnitř přes noc. |
| 8 - 10 | Celý den venku, klidně i na přímém slunci. Večer zpět, pokud noční teploty klesají pod 10 °C. |
| 11 - 14 | Sazeničky zvládají celý den i noc venku. Nechte je venku napořád, pokud noční teploty neklesají pod 10 °C. |
Poznáte, že jsou otužené: stonky zesílí a listy mírně ztmavnou.
Otužování je dobré nepřeskakovat, i když je to ta nejotravnější fáze. Sazenice vysazená přímo z domova na záhon může přežít, ale zbytečně ztratí několik týdnů růstu.
Nemáte záhon, ale balkon nebo terasu? Skvělé. Rajčata v nádobách pěstuje spousta lidí, jen je potřeba vybrat správnou nádobu a trochu více hlídat zálivku a hnojení.
Čím větší, tím lépe. Tyčková rajčata potřebují alespoň 30 × 40 cm nebo 20 litrů. Volte světlé barvy, tmavé nádoby se na slunci přehřívají. Na dně musí být otvory pro odtok vody.
Vyloženě balkonové zakrslé odrůdy jsou Venus, Tomfall, Bajaja, Vilma a Tumbling Tom Red. Nepotřebují oporu a vejdou se i do menšího truhlíku.
Z odrůd e-booku se do větších nádob hodí tyčkové cherry: Resibella, Matt's Wild Cherry, Koralik, Cocktail Crush F1 nebo Rubylicious F1.
Nádoby vysychají rychleji než záhon. Hnojte každé 2 až 3 týdny kapalně: kopřivová jícha, Frass nebo kompostový výluh.
Je extrémně důležité rajčatům vybrat dostatečně velkou nádobu. Raději vždy sáhněte po větší než po menší, bude to znát na úrodě.
Skleník nebo fóliovník výrazně prodlužuje sezónu a chrání rajčata před deštěm. Zároveň ale přináší jiná rizika, na která je třeba myslet.
Jakmile bude venku nad 15 °C, větrejte. Uzavřený skleník se za slunečného dne rychle přehřeje a vlhkost uvnitř stoupne, vytvoří se tak ideální prostředí pro plísně. Za větrného počasí stačí pootevřít.
Ve skleníku nejsou včely a vítr. Rajčata se sice opylují sama, ale potřebují k tomu vibrace. Jednou denně (ideálně kolem poledne, kdy jsou tyčinky nejaktivnější) rostlinami zatřeste. Plody nasadí spolehlivěji.
Při teplotách nad 30 °C přestávají rajčata nasazovat plody. Jestli ve skleníku bojujete s moc velkým horkem, přistiňte ho. Já k němu zvenku už v květnu sázím okurky nebo jiné popínavky a v létě skleník z jedné strany krásně stíní. Rajčata letní stín ocení víc než zálivku.
Uzavřený skleník = vyšší vlhkost = padlí a šedá plíseň. Zalévejte ke kořenům (nikdy přes listy), odstraňujte spodní listy, které by se dotýkaly země, a pravidelně větrejte. Preventivní postřiky jsou ve skleníku důležitější než venku.
Bez skleníku v ČR nebudete spolehlivě sklízet velké biftekové odrůdy jako Býčí srdce nebo Pink Brandywine, vegetační doba venku je pro ně příliš krátká.
Nejdřív po 15. květnu, tedy po zmrzlých (ledových) mužích. Pankrác, Servác a Bonifác s sebou často přinášejí noční mrazíky. Stačí jeden a rajčata jsou pryč. Fakt počkejte, i kdybyste rajčata sázeli ven až koncem května, je to ok.
Rajčata jsou teplomilná. Bez slunce budou živořit. Vyberte co nejslunečnější záhon, ideálně jižní nebo jihozápadní. Minimum je 6 hodin přímého slunce denně, ideál 8 hodin a víc.
Rajčata nesnášejí vodu na listech, proto je skvělé pěstovat je pod střechou. Ideální jsou markýzy, překryv střechy a podobně.
Rajčata jsou zelenina první trati, živin potřebují hodně. Záhon předem prokypřte, zbavte plevele a přidejte kompost nebo zralý hnůj. Už v této chvíli můžete do záhonu přidat pár lopatek dřevěného popela z neošetřeného dřeva, pomůže předcházet černání špiček plodů rajčat.
Rajčata nesázejte tam, kde loni nebo předloni rostly brambory nebo jiná lilkovitá zelenina. Sdílejí stejné choroby a škůdce.
Sazenice před výsadbou pořádně zalijte, volitelně je můžete na půl hodiny namočit do roztoku s Polyversem.
Jamku vytvořte o něco větší, než je sazenice, a na dno dejte živiny: čerstvě natrhané kopřivy (stačí hrst, zasypte je cca 1 cm zeminy), kompost, vyzrálý hnůj nebo peletovaný hnůj. Pak do jamky nalijte vodu až po okraj.
Než do jamky usadíte sazenici, zapíchněte do ní tyčku. To se týká samozřejmě jen tyčkových odrůd. Když byste to udělali až poté, co bude rajče v zemi, hrozí, že tyčkou poškodíte stonek nebo kořeny.
Klasika pro silné a kompaktní sazenice. Zasaďte o trochu hlouběji, než rostla v nádobce, po děložní lístky.
Sazenici utopte hluboko svisle do země. Ze stonku vyraší nové kořeny, takže bude mít rostlina mohutnější kořenový bal. Pozor ale v chladnějších oblastech, kde mohou být spodní vrstvy země výrazně chladnější - a to rajčata nemají ráda.
Vykopejte mělkou brázdu, odstraňte spodní listy a sazenici položte naležato. Ze stonku vyrazí nové kořeny, ale rostlina jako taková zůstane v teplé části půdy. Jen si dejte pozor při okopávání, ať nepřeseknete stonek.
Tyčková rajčata sázejte 50 až 60 cm od sebe, keříčková 40 až 50 cm. Rajčata potřebují vzduch. Přehuštěný porost je vstupenka pro plíseň.
Den dva před tím, než rajčata zasadíte, jim odlomte listy, které by byly pod zemí. Je to živá hmota, která v zemi začne tlít a může rostlinu poškodit.
Tyčková rajčata potřebují oporu, to asi všichni víme. Ale jakou a čím k ní rajče přivázat? Na první pohled nepodstatný detail, který se na konci sezony projeví na stabilitě rostliny i úrodě.
Přivazujte volně, ideálně „osmičkovým" úvazem, stonek musí mít trochu vůle. Omotejte provázek tak, aby se v místě mezi tyčkou a stonkem překřížil. Zajistíte tak, že bude rostlina pevně spojená s oporou, ale zároveň bude mít možnost pohybu ve větru.
Jsem obrovský fanda mulčování a myslím, že je to základní stavební kámen v péči o jakoukoliv zeleninu. I o rajčata, která mulčuji hned po výsadbě.
Mulč udrží v půdě vlhkost, takže méně zalíváte. Já zeleninu často vůbec nezalévám a přistupuji k tomu až v největších parnech, třeba jednou za čtrnáct dní. Mulč taky brání pleveli a chrání půdu před přehříváním.
Pro rajčata je mulčování důležité ještě z jednoho důvodu. Brání rozstřiku zeminy při dešti nebo zalévání. Kapky vody dopadající na holou půdu přenášejí spory plísně bramborové ze země přímo na spodní listy.
Video na InstagramuNejčastěji se k zelenině používá sláma nebo seno. Já ráda mulčuji čerstvě posekanou trávou, rovnou ze sekačky ji sypu kolem sazenic. Dávám ji na záhon v tenké vrstvě, cca 5 až 10 cm, ale mezi stonkem a trávou nechávám asi 5 cm prostor, aby čerstvá tráva stonek nepopálila (zahřívá se).
Hned po výsadbě a zalití. A pak kdykoliv sekáte zahradu, dosypte další vrstvu mulče. Doplním jen užitečný detail: na mulčování čerstvou trávou používejte jen nenakvetlou trávu a takovou, která není ošetřena selektivními herbicidy.
Mulčování veškeré zeleniny vám ušetří spoustu práce v průběhu sezony. Méně zálivky, méně pletí, zdravější rostliny.
Kombinování zeleniny může být někdy oříšek. Správní sousedé pomáhají, špatní brzdí nebo přitahují škůdce.
Rajčata jsou relativně žíznivá zelenina, ale když jim na začátku nastavíte správný režim, zvládnete to i s minimem zálivky. Moje motto je: hlavně je nerozmazlit.
Takové to povrchové stříkání každý den je k ničemu. Půdu zvlhčíte jen na povrchu, do hlubších vrstev se voda nedostane, rajčata si zvyknou na pravidelný přísun vody a budou tvořit kořeny jen těsně pod povrchem.
Osobně zalévám rajčata po přesazení jednou týdně po dobu měsíce, než se ujmou, a pak jen v dlouhotrvajícím suchu. Rajčata tak zakoření mnohem hlouběji a nejsou závislá na zálivce z konve.
Zapíchněte prst do půdy. Pokud je do hloubky 5 cm suchá, je čas. V tu chvíli nalijte k jedné rostlině třeba půl konve vody, ať prosákne až do spodních vrstev.
Vždycky k okolí stonku, nikdy přes listy. Mokré listy rajčata nesnáší a je to otevřená brána pro plíseň. Z toho důvodu je lepší zalévat ráno, protože listy v případě, že na ně stříknete vodu, rychle oschnou.
Dobře zamulčovaný záhon zalévání výrazně omezí.
Tato stránka se věnuje výhradně přírodnímu hnojení. Žádná chemie, žádná minerální hnojiva. Jde to i bez nich a půdě i rostlinám to svědčí mnohem víc.
| Fáze | Kdy | Čím | Jak často |
|---|---|---|---|
| Po výsadbě | 2 týdny | Nic | Rostlina se adaptuje, výživu jste dali do výsadbové jamky |
| Růst | Červen | Kopřivová jícha nebo Frass, kompost | Každých 10 - 14 dní |
| Kvetení | Přelom června a července | Dřevěný popel nebo banánové slupky, Frass | Každé 3 - 4 týdny |
| Zrání plodů | Červenec, srpen | Dřevěný popel, banánové slupky, Frass | Každé 3 - 4 týdny |
| Celá sezona | Průběžně | Kompost, granulovaný hnůj, vaječné skořápky | Průběžně |
Jakmile rajčata začnou kvést, přestaňte s kopřivovou jíchou, travní mulč můžete nechat. Přidejte dřevěný popel nebo banánové slupky. Podpoříte plody, ne listy.
Vyštipování zálistků je odstranění výhonků, které vyrůstají v paždí listů mezi hlavním stonkem a listem. Pokud je nevylamujete, každý z nich se stane dalším stonkem, rajče se začne větvit do keře a energie, která by šla do plodů, jde do listů a stonků.
U tyčkových odrůd vylamujte zálistky pravidelně, ideálně každý týden nebo dva. Čím menší je vylomíte, tím lépe, protože rostlině nezpůsobíte tak velké zranění. Ideální je dělat to ráno, aby rána rychle zaschla. Zálistek uchopte prsty (mezi ukazováček a palec) a zalomte. Pokud jsou zálistky větší než 5 cm, použijte čisté nůžky.
Pozor: vyštipují se jen tyčková rajčata, keříčková ne. Tvar keříčkových rajčat je takto přirozený.
Někteří zahradníci záměrně nechají jeden zálistek vyrůst jako druhý stonek. Vznikne dvoustébelná rostlina, která ponese víc plodů. Nechte ten zálistek, který vyrůstá hned pod prvním květenstvím.
Nikdy nevylamujte víc než třetinu listové plochy najednou. Rajče by bylo příliš ve stresu.
Více na mém blogu:
Listy jsou plícemi rajčete. Bez nich by rostlina nemohla fotosyntetizovat. Zbavit rajče listů jen tak, preventivně, je chyba. Ale jsou situace, kdy má smysl listy (některé) odstraňovat.
Neodstraňujte zdravé listy ve velkém a neoholte celou rostlinu. Listy tvoří cukry, které dávají rajčatům chuť. Rajče zbavené listů přinese vodnaté, kyselé plody. Najednou odstraňte maximálně dva až tři listy.
Listy nechte dělat svoji práci. Zasahujte jen tam, kde je to nutné.
V srpnu je čas zaštípnout vrchol tyčkového rajčete.
Rajče by rostlo do výšky donekonečna. Jenže konec sezony se blíží, teploty brzy začnou klesat a květy, které se nestihly proměnit v plody, už nedozrají. Plod potřebuje od vykvetení přibližně dva měsíce na dozrání.
V první polovině srpna, za 6. nebo 7. vijanem od spodku rostliny. Nad tímto vijanem nechejte dva až tři listy, ty rostlina potřebuje na fotosyntézu. Zbytek odstraňte.
Používejte čisté nůžky, ideálně otřené alkoholem. Udělejte šikmý řez, v rovném by se při dešti držela voda. Nejlepší je dělat to dopoledne kvůli rychlejšímu zaschnutí rány.
Platí to pro tyčkové odrůdy. Keříčkové tento zásah nepotřebují.
Zaštípnutí vrcholu je jednoduchý zásah, který vám může přinést o dva až tři týdny dřívější sklizeň.
Plíseň bramborová je největší strašák rajčatových pěstitelů. Dokáže zničit celou úrodu během několika dní a když ji jednou máte na záhonu, je těžké ji zastavit. Proto je prevence mnohem důležitější než léčba.
Na listech se objevují šedozelené vodnaté skvrny, které rychle hnědnou a zasychají. Na stoncích vznikají hnědé fleky, ve finálním stadiu jsou stonky celé hnědé a rostlina se hroutí. Na plodech se tvoří zelenohnědé skvrny. Plíseň se šíří nejrychleji za vlhkého počasí.
Plíseň miluje vlhko a teplo. Spory se šíří vzduchem a vodou: deštěm, zálivkou přes listy nebo větrem ze sousedního záhonu. Nejohroženější jsou hustě osázené záhony bez proudění vzduchu.
5 stroužků prolisovaného česneku zalijte litrem teplé vody. Nechte 24 hodin vyluhovat, sceďte. Ředěte 1:3 až 1:4 vodou a stříkejte na listy jednou týdně.
Hrst čerstvé přesličky zalijte 1 l vody. Vařte 20 minut, nechte vychladnout a sceďte. Ředěte 1:5 vodou, postřikujte jednou týdně.
Smíchejte 1 díl mléka a zhruba 9 dílů vody (asi desetinu mléka). Postřikujte listy jednou týdně. Silnější roztok není potřeba.
1 lžičku jedlé sody (ne prášek do pečiva, ten obsahuje okyselovadlo) rozmíchejte v 1 l vody s několika kapkami rostlinného oleje. Aplikujte jednou za 3 dny při prvních příznacích. Proti samotné plísni bramborové je to spíš pomocné a preventivní, ne léčba.
Všechny postřiky aplikujte večer nebo za oblačného počasí. Na přímém slunci se rychle odpařují a mohou spálit listy.
Děje se po vydatném dešti nebo zalití po delším suchém období, kdy slupka nedokáže rychle reagovat na náhlý přísun vody do plodu a praskne. Řešení je rovnoměrná zálivka po celou sezonu a mulč.
Hnědá nebo černá skvrna na spodku plodu. Je za tím nedostatek vápníku, ale příčina bývá nepravidelná zálivka, která vede k tomu, že rajče neumí vápník z půdy čerpat. Pomáhá vyrovnaná zálivka, mulč a vaječné skořápky nebo dřevěný popel.
Dužnina kolem stopky zůstává zelená nebo žlutá a tvrdá, i když zbytek plodu je červený. Nejde o chorobu, ale o fyziologickou poruchu. Stačí tuto část vykrojit.
Více příčin: nedostatek živin, přelití, přirozené stárnutí spodních listů nebo počátek virové infekce. Většinou ale nejde o žádnou chorobu, žloutnutí a zasychání spodních listů je normální.
Příčin je víc: nedostatek vody, přemokření, velké teplotní rozdíly, nadbytek dusíku nebo radikální vylamování zálistků najednou.
Na listech se tvoří mozaikovitý vzor světlejších a tmavších ploch. Mozaikové viry se na rajčata dostávají různě - některé přenášejí mšice (okurková mozaika), nejčastější mozaiku rajčete (ToMV) ale roznesete sami na rukou, nářadí nebo už bývá v semenech. Řešení neexistuje. Nemocnou rostlinu odstraňte a nekompostujte, po manipulaci s ní si umyjte ruce i nůžky.
Na listech se objevují ohraničené tmavé skvrny, jiné než rozlézající se skvrny plísně bramborové. Nejčastěji jde o septoriózu nebo alternáriózu.
Rostliny průběžně kontrolujte a jakýkoliv problém řešte hned.
Plíseň bramborová není jediná hrozba. Tyhle čtyři choroby jsou v českých zahradách časté, ale snadno je zaměníte nebo přehlédnete.
Jak poznáte: šedý, prašný plísňový povlak na listech, stoncích i plodech. Začíná obvykle na poraněných místech, zvadlých listech nebo u stopky plodu. Za vlhkého počasí se šíří velmi rychle.
Proč vzniká: vlhko + nedostatečné větrání. Nejčastější ve skleníku a v přehuštěném porostu.
Co dělat: odstraňte napadené části okamžitě (do biopopelnice, ne na kompost), větrejte, omezte zálivku přes listy. Prevence: postřik mlékem zředěným vodou (asi 1:9) nebo výluhem z přesličky.
Jak poznáte: bílý moučnatý povlak na svrchní straně listů. Na rozdíl od plísně bramborové nevzniká vodnatá skvrna a list vypadá, jako by byl poprášený moukou.
Proč vzniká: suché teplo přes den + vlhké noci. Typicky konec léta ve skleníku nebo pod přístřeškem.
Co dělat: postřik jedlou sodou (1 lžička na 1 litr vody + pár kapek oleje, ne prášek do pečiva) nebo zředěným mlékem jednou týdně. Napadené listy odstraňte.
Jak poznáte: tmavě hnědé skvrny se soustřednými kruhy (jako terč) na nejstarších spodních listech. Skvrny mají žlutý lem. Začíná dole a postupuje nahoru.
Proč vzniká: teplé a vlhké počasí, oslabené rostliny (nedostatek draslíku nebo přetížení plody).
Co dělat: odstraňte napadené listy. Posilte hnojení draslíkem (dřevěný popel, banánové slupky). Postřik výluhem z přesličky.
Jak poznáte: drobné světlé skvrny s tmavým okrajem a malým tmavým středem. Začíná taky na spodních listech, ale skvrny jsou menší a pravidelnější než u alternárie.
Proč vzniká: déšť a vlhkost v létě. Spory se šíří vodou ze zálivky nebo deště.
Co dělat: mulčujte (zabrání rozstřiku), odstraňte napadené listy, větrejte porost. Postřik česnekovým výluhem.
Všechny houbové choroby mají jednoho společného jmenovatele: vlhkost + špatné větrání. Správné rozestupy při sázení a mulčování jsou prevencí zároveň pro všechny.
Tohle zní jako triviální kapitola, ale překvapivě hodně lidí sklízí rajčata buď nedozrálá nebo přezrálá.
Tohle jsou základní charakteristiky zralého rajčete:
Otočte plod lehce do strany a nahoru, přirozeně se oddělí od stonku. Sklízejte ideálně ráno, plody jsou pak pevnější a chutnají lépe. Naopak se vyhněte sklizni v dešti nebo po něm, vlhkost by se snadno dostala do rány po sklizeném plodu.
Sklízejte rajčata průběžně, urychlíte tím zrání dalších plodů na keříčku.
Nečekejte na mráz. Jakmile teploty začnou pravidelně klesat pod 10 °C v noci, sklízejte. Rajče, které zažije mráz, je ztracené.
100 g zelených rajčat obsahuje 9 až 32 mg tomatinu (příbuzná látka solaninu z nazelenalých brambor), přirozeně hořké látky, která se při dozrávání odbourává. Tomatin se ve střevě špatně vstřebává, takže je pro člověka mnohem méně jedovatý než solanin - proto se tradiční smažená nebo nakládaná zelená rajčata běžně jedí. Pro dospělého je malé množství (orientačně do 100 g) spíš neškodné. Tomatin je teplotně stabilní a běžným vařením se nerozloží. Děti by zelená rajčata neměly jíst vůbec.
Nikdy neskladujte zelená rajčata v lednici. Chlad zastaví dozrávání a rajčata pak nedozrají vůbec.
V sezoně je nejlepší chodit na záhon vždy jen pro tolik rajčat, kolik ten den sníte. Rajče utržené ráno a snězené k obědu je zkrátka nejlepší rajče, jaké může existovat.
Rajčata v lednici jsou jedním z největších kulinářských přečinů, kterých se zahrádkáři dopouštějí. Chlad pod 12 °C zastaví enzymatické procesy. Rajče z lednice bude moučné a bez chuti.
Ideální teplota je 18 až 20 °C, bez přímého slunce. Kuchyňská linka, spíž nebo košík na ovoce. Ukládejte je stopkou dolů.
Zralé rajče při pokojové teplotě většinou 3 až 5 dní, ale čím zralejší, tím méně.
Neskladujte rajčata hned vedle banánů nebo jablek. Etylen, který toto ovoce uvolňuje, urychlí jejich dozrávání.
Recepty na zpracování úrody na mém blogu:
Schovat si semínka z rajčat, která vám letos chutnala a hlavně se jim u vás na zahradě dobře vedlo, na příští rok, je uzavřením celého koloběhu. Postupně si tak vybudujete vlastní kolekci rajčat, odrůd, kterým se ve vašich podmínkách dobře daří.
Pozor, funguje to jen u nehybridních odrůd. U F1, tedy hybridních odrůd, možná příští rok něco vyroste, ale už to nebude mít vlastnosti rodičů.
Vyberte ta nejhezčí, nejzdravější a nejchutnější. Pokud máte víc rostlin stejné odrůdy, sbírejte semena z více keříčků. Genetická pestrost semenům svědčí.
Rajče překrojte a lžičkou vydlabejte semena i s gelem do skleničky. Přidejte tolik vody, aby byla semínka ponořená, a nechejte stát při pokojové teplotě 2 až 3 dny. Nenechávejte fermentovat déle, semínka by mohla naklíčit.
Video na InstagramuGel kolem semen obsahuje látky, které přirozeně brání klíčení uvnitř plodu. Fermentace je způsob, jak se tohoto gelu zbavit. Zároveň se během ní zničí choroby, které by se mohly přenést na semena.
Po 2 - 3 dnech semínka ve sklenici několikrát propláchněte čistou vodou, dokud nebude voda kolem nich čistá. Na závěr přeceďte přes sítko.
Scezená semínka rozprostřete na talíř nebo jinou nelepivou podložku. Papír nepoužívám ráda, protože se na něj semínka přilepí. Cca po týdnu sušení na vzduchu, když se už nelepí na prsty, je můžete uskladnit. Já je dávám do papírových sáčků, popíšu si odrůdu a rok sklizně. Semínka rajčat mají klíčivost 4 až 5 let.
Semínka můžete usušit i volně rozložená na papíře. Spousta lidí to tak dělá. Počítejte ale s menší klíčivostí a větším rizikem chorob.
Všechna data z tohoto ebooku na jednom místě. Vytiskněte, přilepte na ledničku, sledujte.
| Měsíc | Co dělat |
|---|---|
| Únor | Naplánujte odrůdy. Objednejte semínka, pokud je nemáte. Test klíčivosti starých semen. |
| Březen (19. 3., sv. Josef) | Výsev. Připravte substrát, vysejte do sadbovačů nebo soil blockeru. Umístěte na teplý parapet (22 - 26 °C). |
| Duben | Po vzejití přesuňte na světlo, snižte teplotu (15 - 20 °C). První pikýrování při dvou pravých listech. |
| Květen (1. - 15. 5.) | Otužování - min. 2 týdny. Druhé pikýrování. Po 15. 5. (po zmrzlých mužích) výsadba ven. |
| Červen | Hnojení dusíkem (kopřivová jícha, Frass). Mulčování. Začátek vyštipování zálistků. Preventivní postřiky každých 7 - 14 dní. |
| Červenec | Přejděte na draslíkové hnojení (dřevěný popel, banánové slupky). Průběžná sklizeň raných odrůd. |
| Srpen (1. polovina) | Zaštípněte vrcholy tyčkových odrůd (za 6. - 7. vijanem). Masivní sklizeň. Výběr plodů pro semenaření. |
| Září | Sklizeň pokračuje. Při poklesu nocí pod 10 °C sklízejte i zelená rajčata. Fermentace semen z vybraných plodů. |
| Říjen | Sklizeň zbytků. Zelená rajčata nechejte dozrát v teple. Usušení a uskladnění semen. |
